Kopie článku z původního ML webu. Autor: MVDr. Zuzana Málková

Důležitost krve jako nepostradatelné součásti života není potřeba popisovat. I u psů mohou někdy nastat situace, ve kterých jim může zachránit život a nebo pomoci v léčbě transfuze krve. Nejčastějším důvodem k transfúzi bývají úrazy, otravy nebo složité chirurgické zákroky, ale může se jednat i o závažná onemocnění jater nebo ledvin, při kterých může docházet ke ztrátě některých součástí krve. Transfuze se používá i při některých autoimunitních onemocněních. I u psů existují krevní skupiny. Není důležité se zabývat touto problematikou podrobně, ale zajímavé například je, že němečtí ovčáci se považují za univerzální dárce.Vzhledem k tomu, že obecné riziko transfuzních reakcí existuje, provádí se zkouška snášenlivosti krve dárce a příjemce. Nepříznivé reakce po transfuzi jsou ojedinělé. Vzácně se popisuje zvýšení nebo naopak snížení tělesné teploty, slabost až třes, zrychlení dechu a srdeční frekvence, zvracení, přechodná anemie, vylučování krevního barviva močí nebo žloutenka. Naprosto vyjímečně anyfylaktický šok končící úhynem. První transfuze bývá pro psa prakticky bez rizika, při druhé a další již je rizikem zvýšené, a to i při transfuzi od stejného dárce, kdy si příjemce již mohl vytvořit protilátky na darovanou krev. Musí tedy předcházet podrobnější zkoušky, minimálně křížová zkouška mezi dárcem a příjemcem. Odběr krve od dárce se provádí z některých z velkých žil, nejčastěji z krční žíly nebo z žíly na přední noze. Odběr se provádí od psa sedícího nebo ležícího na boku. Dárci lze odebrat 15-20% krve, nebo lépe vyjádřeno, objem krve, který odpovídá cca 6-9% (cca 17 ml na 1 kg hmotnosti) tělesné hmotnosti tak, aby dárce nebyl vystaven zvýšenému zdravotnímu riziku. Přechodná slabost rychle odezní a majitel dárce se nemusí ničeho obávat. Celý odběr zpravidla trvá 20-30 minut. Příjemce pak dostává krev s protisrážlivým přípravkem stejně jako jinou infuzi, aplikace je velmi pomalá a po ukončení transfuze je vhodné, aby pes zůstal ještě nějaký čas pod dohledem veterinárního lékaře. Nejen z finančních důvodů se zpravidla aplikuje krev čerstvá. Možnosti ošetření a uchování krve jsou sice zpracovány, ale jsou velmi náročné a dochází k částečnému znehodnocení krve. Dárce je zpravidla potřebný velmi rychle. I z tohoto důvodu se domníváme, že seznam dobrovolných dárců by mohl být majitelům psů prospěšný a některým psům zachránit život. Víme, že snahy o vytvoření podobného seznamu již byly a některá veterinární pracoviště mají okruh psů-dárců, které v akutním případě mohou použít. V každém případě, povede-li se transfuzi uskutečnit, radost bývá na obou stranách. Majitel dárce má jistě dobrý pocit, že pomohl při záchraně nemocného psa, a majitel příjemce samozřejmě také, protože zlepšení bývá patrné ihned. Dárce krve by měl splňovat některé základní podmínky:

• měl by být především zdravý;
• s tělesnou hmotností minimálně 25 kg, lépe 30 kg;
• pravidelně očkovaný proti běžným chorobám, poslední vakcinace by měla být minimálně 14 dní před odběrem krve;
• měl by být odčervený;
• měl by být preventivně ošetřován proti přisátí klíšťat, v ideálním případě by měl být negativní na lymskou boreliozu;
• nikdy by neměl sám dostat transfuzi a to ani krevních komponent;
• od posledního darování krve by měly uběhnout minimálně 3 měsíce, lépe 6 měsíců;
• fena by neměla hárat a neměla by mít nikdy štěňata;
• pokud možno by dárce neměl být před odběrem nakrmený;
• dárce by neměl prodělat ani být v posledním měsíci ve styku s infekční chorobou;
• neměl by minimálně měsíc před odběrem užívat antibiotika.

Vzhledem k případům, že někdy není dostupný ideální dárce, je možné od některých hledisek upustit. Například když dárce sám v minulosti transfuzi dostal nebo fena-dárkyně již měla štěňata. Veterinář by ale měl být na takové skutečnosti vždy upozorněn a provede v takovém případě podrobnější zkoušky.

Pokud bude váš pes dávat krev opakovaně, měl by dostávat pravidelně železo, komplex vitaminů B a vitamin C. Aby pomoc byla skutečně účinná, kdykoliv jí je potřeba, je nutná dobrá spolupráce mezi majiteli dárců a veterinárními lékaři, aby vždy byl k dispozici vhodný dárce a jeho ochotný majitel. Pokud jste někdy vy sami nebo váš pes darovali krev, jistě znáte dobrý pocit užitečnosti v oblasti nejvážnější a nejradostnější současně, kdy v některých případech s krví doslova darujete život. K rozhodnutí zapsání svého psa do Seznamu dárců krve může vést i to, že nikdo z nás neví, kdy podobnou pomoc bude potřebovat náš pes.

Všem, kdo tuto myšlenku podpoří, předem děkuji.

Autor: MVDr. Zuzana Málková (15. 05. 2006)

Seznam psích dárců krve:

www.wdk.cz/cz/darci-krve